The podcast episode discusses the International Children's Day, which is celebrated on June 1st. The origins of this day can be traced back to Turkey in 1920, when it was established as a national holiday to emphasize the importance of children in building a new state. The day was later recommended to be celebrated globally in 1925. In 1949, the International Federation of Women declared a day for the protection of children, which eventually led to the official recognition and celebration of International Children's Day. The United Nations also proclaimed November 20th as Universal Children's Day, but many countries, including Czechoslovakia and later the Czech Republic, continue to celebrate it on June 1st. The episode briefly mentions the historical events and stories related to Children's Day, but focuses on the significance and history of the day.
Jsme milé ráno, drahé pane, drahá dámo, já vás vítám v další epizodě našeho podcastu Malý Zazrak a my vstupujeme do 1.6. Máme čtvrtek a otevíráme krásný nový měsíc, máme pořad 20. druhý týden v roce a zahajujeme 152. den. Do 1. června máme den dětí a svátek slavy Laura. Když se podíváme na ostatní svátky, tak dneska tu máme strašně moc lidí, takže aspoň některé vyjmenuju a je to Laura, Lora, Loreta, Laurencie, Hortensie a Hortensie. Když se podíváme na meznárodní jména, najdeme zase Jakuba, Konrada, Pamelu, Alfonze, Bernarda, Euniku, Felinu, Felinu, Firmuse, Fortunata, Ischiriona, Juliana a našlo by se dalších 20.
Takže to pro dnešek skončím, proč já se chci věnovat tomu meznárodními můdní dětí. Když se podíváme na další meznárodní svátky, tak je tu ještě světový den rodičů a světový den mleka. Dovolím si tentokrát přeskočit ty specifikace a rovnou se kouknout na meznárodní den dítěte. Dneska bych si dovolil i vnechat všechny ty citáty a další věci, protože ten meznárodní den je doopravdy zajímavý. Takže já vám něco přečtu k tomu, co to vlastně dneska slavíme. Meznárodní den děti se slaví každoročně a to kdy? 1.
června. U příležitnosti dne dětí jsou připravované různé společenské sportovní akce, však to znáte každej z cedlí na zakladce. První podnět k založení tohoto dne, který byl oslavovan dětmi a pro dětí vznikl v Turecku. Při založení národního zhromaždění 23. dubna 1920. No vidíte, takže ještě před druhou světovou. A tehdá za Turecké války za nezávislost. Tehdejší ochránce národních práv Mustafa Kemal prohlásil, že důležitou součástí k budování nového statu jsou právě děti. Tehde to ustanovili ještě na 23. dubna jako den dětí, který obyvatele Turecka slaví dodnes a je statem uznavaným svatkem.
Vyhalášení dne děti, které by se slavilo po celém světě, bylo poprvé doporučeno v roku 1925 na světové konferenci pro dláho děti. Konference se konala stejného roku, ve stejný den se San Francisco Valve konal festival dračích lodí. No a to už jsou takové detaily, které si dovolím přeskočit. Ale zároveň se ustavil datum oslav dne dítěte. V roce 1949, to už máme situaci po valce, Mezinárodní demokratická federace žen vyhlasila den pro ochranu dětí. Takže tady se nám to tak krásně spojilo.
A důvodem k vyhlašení bylo masové zabíjení žen a dětí v Lídicích na pamatku roku 1942. A tak ve francouzském Oradoru v roce 1944. Takže tady vidíte, že Mezinárodní den dětí není vyslovený jenom pro zábavu dětí, ale že to má skutečně i takový ten hluboký konsensuální a historický vyzvan. Datum oslav bylo ustanoveno na první červen, který se připomíná syrotky ve San Francisco. V první konferenci se zabývala blahem dětí. Den pro ochranu dětí se začal slavit rok po jeho vyhlašení.
A oslavy probíhaly pak už každoročně. Některé státy převzali datum a postupně se ze dne pro ochranu dětí stál Den dítěte nebo Den děti. Dneska mezinárodně uznávany a také pojmenovany jako Mezinárodní den dětí. Československo, později i Česká republika převzala tuto tradici, kterou slavíme prakticky no někde tam od roku 1952. Světlý den dětí, mezinárodně uznány a pojmenovaný jako Universal Children's Day, byl vyhlášen někdy okolo 20. listopadu roku 1959 válným zhrubažděním OSN a přijalo ho, přijalo také deklaraci o právech dítěte a ve stejný den, den se začal také slavit.
Potom nasledně v roce 1989 přijalo OSN umluvu o právech dítěte, no to bylo tak někde, to bylo vlastně po 30 letech, když se koukám, no zrovna 30 let. Některé státe si přesto ponechali datum svých oslav, každý stát to měl trošku jinak, ale někteří si to ponechali na začátku června. Takže oficiálně mezinárodně to tam znovu máme tu připomínku 20. listopadu, ale zároveň se separatně i mezinárodně jednotlivě slaví 1. června. Takže pokud se podíváme na seznam těch mezinárodních svátků, tak narazíme na den dítěte i 1.
června, i 20. listopadu, což je vlastně fajn, protože děcka mají dva svátky, kdyby se to tak vzalo, ale pro ty naše české vody, pro československou a českou oblast, to dodnes platí na 1. června. Takže toho by bylo ještě tolik, i když se koukneme na ty klasické historické fakta, ještě tu máme něco, co se stalo v období komunismu, v období války a tak, byly tady nějaké ty různé družby a různé takové příběhy, jak z Číny, tak z UVKS, či Sovětského svázu.
Máme tady bohatou historii, ale do toho se pouštět nebudu, protože to by bylo tak na další tří a čtvrky. Já jsem vám chtěl pouze říci, na základě čeho si připomínáme Mezinárodní den dětí a proč to vlastně slavíme, protože když se zeptáte dneska děti, no tak co, no tak dneska mám odpočinek, dneska se neučím, nebo respektive neaž tolik, nebo dneska mám frajdu, jak se říká v Polsce. Takže jako děcka, některé děcka ale vědí, jako nepodceňoval bych, řekl bych si, že někteří znají tu historii, i když to je spíše tam, kde se posunete na ty gimply, takže tam to mají i jako za podmínku, aby se o tom něco dozvěděli, ale myslím, že nepodceňujeme ani ty starší děti, někdy jsem tam i ty mladší, oni vědí.
Oni vědí možná někdy více jak my. Takže tím bych uzavřel takovým krátkým bon motem. Jsem rád, že jsme si připomněli, co tenhle ten den znamená, a možná si něco více k tomu povíme zase za rok, až bude den děti, anebo toho 20. listopadu. Takže dneska jsme to vzali tak trošku symbolicky, významně, historicky a hlavně v podstatě. Takže já vám děkuji zase za dnešní poslech a těším se s vámi zítra na shledanou. Snad mi odpustíte, že jsem dneska vynechal všechny ty výroky a všechny ty kudrlínky a ty naše rubriky, které si ji říkáme denně, ale tohle jsem považoval za velice podstatné.
Takže se mějte krásně, neřekl bych, že skládejte basně, ale pokud chcete, tak taky skladejte. A já se s vámi zase loučím a slyšíme se zítra. Mějte se, čau. www.arkance-systems.cz