Podcast7

In this conversation, the speakers discuss their relationship with money and how it has evolved over time. They mention receiving money as children and the excitement of being able to buy things they wanted. They also talk about the concept of debt and how it can be beneficial if used wisely. They discuss the creation of money by banks and how loans and interest rates work. They mention the role of the central bank in controlling interest rates and how it can influence the economy. The conversation ends with a recommendation to read a book called "Fake" by Robert Kiyosaki, which discusses the financial system in detail. Tak jsme u sedmýho dílu, čili druhý části toho šestýho. Už jsem všechno vyzýpal z rukavu, víš co, už jsem z toho fakt hotovej. Natáčec jde nedlouhej. To je těžká doba. To jsme to zhodně přehnali s kamarádem, to jsme si zdovolili zhodně. Téma tohle dnešního dílu je pokračování v penězích. A tématu peníze teda. Zás jenom prachy. Všechno jsou jenom prachy. Co dneska děláme? Děláme se na to, jak je to dneska. V minulosti jsme se bavili spíš o té historii. Co dneska funguje? Jak se peníze tvoří? Kde se berou? Proč se tak berou? A proč vlastně neexistují? Jak jako neexistují? Poslouchej a uvidíš. Já asi bych úplně začal. Ty a peníze, jaký máte vztah k penězu? Jak se to u tebe vyvíjelo? Změnil se nějak ten vztah třeba v poslední dobou? Tak jasně, ale přirozeně k penězům se vztah vyvíjí asi od malá. Já si pamatuju, jakho malýmu mi dával můj děda vždycky dvacku. A já jsem to bral jako obrovský kapitál. A teď mi takže můžu jít přes celý náměstí koupit si prostě brambůrky, který jsem tam zbožňoval. Takže jsem šel s tou mincí jak největší king viking a šel jsem takovou výpravu. Abych si to dál za takovýhle giga kapitál, pro mě v tý dvě, samozřejmě nějakých, já nevím, šesti letech v pěti, tak jsem si za to koupil požadovanou substanci, požadovaný pitlí čipsů. Takže to pro mě byl velký kapitál, samozřejmě největší radost z toho byla, že ta euforia je to uprácení prostě a moc si dovolit prostě pořídit to, co ty chceš, finanční svoboda. Tak pro mě jako pro dětsko určitě, samozřejmě tě podporují rodiče, nemá žádný výde, prostě jsi v daňovým ráji. Krom teda toho dphčka z těch čipsů, tak jako jsem určitě dph, jsem bohužel teda zaplatil, ale ne, jdeme dál. Samozřejmě vztah penězů se u mě určitě vyvíjel, v dnešní době už mám nějaký svůj vlastní kapitál, vlastní příjem, vlastní zdroj peněz a přistupovat k tomu člověk čím starší je, tak tím by k tomu měl přistupovat prostě s větší zodpovědností. Protože už trošku jedeš i sám na sebe a tam už jakýkoliv vlastně chyby se tím můžou těžce nevyplatit, takže člověk je určitě opatrnej s penězma, jak s nima zachází a kam je investuje. Tak by to určitě mělo být, pověř mi jak to máš ty? No hele kamaráde, já to mám asi podobně, já vlastně když jsem šel do první tří, tak jsem dostal kapestu 10 korun na týden. Dneska nevím co bych si za to úplně koupil, ale v tý době jako pro toho malýho kluka asi to mám stejně, že vlastně už se mnou nemusel chodit i hodit včetně něco koupovat, teď já jsem ochyt a za ty vlastní peníze si koupit. Taky to byly sladkosti, prostě kola. No takže tak a pak člověk začal nějakým způsobem, když jsem se dostal dál samozřejmě, to byly nějaký brigády, třeba občas jsem tam nějaká malá prácička a to bylo takové, že jsem si za to hlavně koupil to, co jsem chtěl, to byla radost, no a když se zase posunu trošku dál, bylo mi nějakých 17, 18, tak vlastně to hodně ovlivnilo to, že jsem objevil Bitcoin. Bitcoin začátku byla způsobem taková nějaká spekulace, investice, že vlastně tam půjde se na nějaký volný peníze v tu dobu, když to tam jako nasypu, ale čím víc jsem se o toho začal zajímat, tak tím vlastně se ten vztah k těm penězům měnil, protože jsem začal vlastně objevovat, co to ten Bitcoin je, začal jsem se o toho zajímat, studovat to a zjistil jsem, že vlastně to zřeší různý zajímavý otázky, ekonomický a přesto jsem se jako dostal k tomu, že jsem vlastně se pýtil potom, proč ten dnešní financní systém funguje tak, jak funguje, proč úplně nefunguje a že je potřeba taky nějakým způsobem peníze i neto, že jsem se vlastně sám o to vzdělávat, tíst knížky, potoukat pořady, sledovat to vlastně na každodenní bázi a dneska jsem to dotáhl až do takového doby, a dneska jsem to vlastně dotáhl až do takového doby, že o tom by tady povídalo to na mikrofonu, protože si myslím, že už těch znalostí mám jako dost, no, takže asi tak. To je nadprostá paráda. Plný bombex. Ty správá fantáž! No, pověs mi... Kobra! No pověs mi, jak teda probíhá těštění peněz dneska? I kde se ty peníze berou? Jasně, určitě všichni z nás to si slyšeli, že peněz je furt víc a víc poběhu, že se někde tisknou, takže málo lidí asi... Jakože máš dovat tiskárnu, tiskneš si peníze, jo? No, já ne, já z toho možný mě ne, ale od dělí si myslím, že to dělá sám stát. Že sám stát nebo centrální banka, že prostě premiér přijde a natiskne si peníze, ale naozaj tak není. Dneska, jak vznikají nové peníze? No je to úplně jedno. Člověk jde do banky, kde si řízi hypotéku. Například potřebuje 10 milion na nějaký věc, dům. Jde do banky, vezme si úvěr a co udělá banka? Bankér. Takže vezme a připíše na jeho účet nové peníze, které vlastně vznikly úplně z ničeho. Ty peníze nejsou v podstatě ničím, to je prostě jenom pár čísel v databázi, které se připíšou na váš účet a tak vzniknou nové peníze do obyvatelů. Takže ty peníze vlastně vůbec neexistují? Ne. Děláme si, že 90% toho, co používáme dnes, je dluh. Peníze nejsou ničím jiným než dluhem, který právě teď použili tady ty banky. Jo samozřejmě, pak když člověk ty peníze splácí, tak ty peníze se splácí zase nějakým způsobem vrátí. Zase zaniknou. Ale bohužel dnes je to tak, že třeba stát nemusí půjčit peníze. A místo toho, aby ty peníze se vraceli, tak spíš přibývají další. A je inflace díky tomu, jak už asi bylo dobré, abyste slyšeli ten předchozí kýl. Tam jsme hodně rozabírali, jak vůbec inflace vzniká v oblastích budoucnosti. A jenom zkrátka připomenu, že výhodu má ten, kdo ty nové peníze do toho objevu půjstí jako první. Ten má tu největší výhodu. Protože ty peníze má jenom on. On je vlastně rozpustí mezi ty lidi. A lidi mají najednou radost, jsou šťastní, že mají hromadu peněz najednou všichni. Ale zjistí, že ty hromadu peněz mají všichni. Banky, přesně tak. Komerční banky, Unikreditka Česká způsobná komerční banka, moneta, já nevím, už jsme něco nezapomněli, to asi jednoho. Ale tady ty banky, to jsou instituce, které dnes vytváří nové peníze. Přesně tak. A tohle je právě v čem oni bohatnou. Jasně, máme ty banky, kterým na to mají vysoké úroky, ale i na tom bohatnou právě ty lidi, kteří si půjčí. My jsme podbali učení, že dluh je něco špatného. Ale když se právě třeba přečlete nějaké knižky od Kirill Sakyho, tak zjistíte, že dluh může být sakra dobrý, pokud vy ho umíte používat. Právě vy jste ti, kteří ty peníze můžou do toho oběhu půjstit jako první. A v tu chvíli vy máte tu obrovskou výhodu. A lidi, kteří umí pracovat dluhem, tak jsou to právě nejdůležitější lidi na světě. Ale vem si, že je to vlastně obrovským způsobem zajímavý. Protože ty peníze, které ty si vyděláš v práci, to jsou třeba takovéhle reální peníze. A vem si, že banka vlastně ty peníze vytvoří. To taky. Ale tak ty se si odpracoval pro tebe, ty třeba můžeš i fyzicky mít v ruce. A v tomto hledisku ty prostě, ta banka ti vytvoří, ti chválí půjčku, vytvoří z ničeho peníze. To nic ti vlastně pošle. A ty nejen, že zaplatíš to nic, ale ty tam dáš ještě ty svoje vlastně vydělané peníze, co jsi měl jakoby navíc. Takže oni ti dají nic a ty jim za to nic dáš nic a ještě něco. Já jsem si myslel, že ty peníze, co si půjčíš a kdyby užiš třeba na koupy nějakého bytu, nebo na rozhřet svých vlastních podnikání, že díky tomu, že máš obrovské množství peněz, tak ty jsi schopnej na tom velice profitovat. A hlavně stát taky odměňuje tady ty lidi, protože on chce, aby nějakým způsobem přitékali nové peníze do toho objevu, aby půjči lidi byli nějakým způsobem spokojní, aby byli navažený těma penězma. Tak oni odměňujou ty lidi, který se právě půjčil. Vemte si, když jste podnikatel nebo třeba někdo podniká v tom, že pronajímá byty, tak on je odměňovaný tím, že vlastně tu hypotéku, tu splátku té hypotéky, si může odečíst od těch příjmů, co má, třeba z těch nájmů, a daní pouze tu malou část, která je jakoby před. Kdyby ten byt byl svůj, tak vlastně daní ten celý příjem z toho, jestli mě rozumíš. Rozumím, rozumím. Vlastně to, že člověk si vezme tu půjčku, tak vlastně nemusí ani takovým způsobem danit. A pak jsou lidi, kteří se toho dokážou úplně jako vyhnout, právě jim důleží. Což mě napadá, že vlastně úplně v obrovským způsobem několik se tměl za tím prapůvodním rozhodnutím jako vůbec se do něčeho pustit. Jestli právě tady ta propast není ta cesta k úspěchu, protože... Jo, rozumíš mě. Vlastně, protože si veme, že ten, právě tady se dělají ty obrovské příkody. Ti, kteří dokážou půjčit, dokážou pracovat s těmi penězmi, tak se tím, že ty nové peníze pouštějí do obědů, stávají pořád víc a víc důležitým, tím, že právě nabají ty nové peníze a právě to pouštějí ze zhora na ty chudáky lidi, kteří si se třeba půjčou. Máme teď radost těch nových peněz v tom oběhu, ale ti se stávají pořád chudší a chudší. Protože jejich úspory právě na funkor těch nových peněz, ty úspory mají menší a menší hodnotu. Takže tady to dělá tu obrovskou propast. Ale pokud nad těma věcma trošku přemýšlíte, umíte potom s nima penězma, jako kdybyste je měli, umíte s nima pracovat, tak proč byste si vlastně neměli půjčit? No a říkám, doporučuji kniha Roberta Keotakeho Fake. Tam to výborně opisuje, jak ten vlip funguje, jak člověk může právě, a jak funguje fake tady ten program. A asi by bylo také dobré říct, jaký vlip na tohle má Centrální banka. Protože stát nejenže si půjčuje, ale může to nějakým způsobem ovlivnit, když přes tu Centrální banku, která je jako samostatná, ale nějakým způsobem vláda nebo senát volí za svoji záleň dovolat tu Centrální banku, kterou ty guvernérá toho vzpůsobí. Protože... No jmenuje je prezident. No a někdo jim si návrhne takhle. To bude senát asi. Ne, to je parlament. Protože parlament je ten, který vlastně si tam dosazuje svoji lidi, svoje lidi do tých bankových radí. A ta banka má tu moc, že ona dokáže určovat úrokové sazby. Co to je úroková sazba v oběcti? Přesně tak. Řekněme, že když jsou právě úrokové sazby nízko, jako byly třeba před covidem, když byly zákony úrokové sazby asi 2% a něco takového, tak vy si právě půjčíte za ty 2%. Ten půjčku možní si vzít kdokoliv. A prakticky, protože splátky navíc nejsou tak velké a můj vlastně na to hromada líb. V tu chvíli právě si vlevá hromada peněz do toho oběhu a ve chvíli, kdy ty úrokové sazby se zase vzadily, protože těch peněz už tam bylo tolik, že by to vlastně rozoběhlo obrovský kol, by bylo potřeba trošku nějakým způsobem přibrzdit tu ekonomiku, tak ty úrokové sazby se zvednou. Dneska je to nějakých 7%, něco takového. A právě těch nových peněz do toho oběhu nepřibývá. A proto dneska jsou různý ty demonstrace a lidi jsou nespokojení, že nemají peníze. A to je právě způsobené tím, že oni v tuto chvíli se nepřibývá tolik nových peněz do toho oběhu, kde už jsou ty lidi na tomhle závislí. Ta celá společnost je závislá na tom, že furt přibývají nový peníze do oběhu. A dnes, když se podíváte na index globální nějaké likvidity, kolik je peněz v tom oběhu, tak v posledních mětících to právě klesalo. Těch peníz v oběhu ubývalo, protože celosvětově ty úrokové sazby jsou nastaveny vysoko, ale já si myslím, že v následních těch pár letech se nějakým způsobem to uvolní i mětící a zase ty nové peníze budou přibývat. Takže lidi budou spokojení, ale vůbec nezuší to, že právě tím, že přibývají nový peníze, tak vás vlastně stát a ti bohatí vás vlastně na to budou okrádat. Jasně. Možná by nebylo úplně vůbod věci říct. Nebo aspoň zkusit jej brainstormovat. Která banka bude třeba jako nejdůvěryhodnější? Po který bance by náš posluchač měl třeba jít tak, že by ní mohl důvěrovat? No, to je těžko říct. Samozřejmě asi bych šel do nějaké banky, která má jméno. Určitě banky dá se podívat nějakým způsobem. Protože některé banky jsou velmi obchodované na burze. Většina, myslím, takže se dá podívat do nějich výkazů, jak třeba banky mají nějakou zásobu. Jak se jim daří. Jak se jim daří. Určitě. Já bych se podíval i na zemi vlastníka. To si myslím, že v poslední době se hodně odrazilo. Třeba Usberbank, kde bylo dost lidí, kteří u nich měli třeba hypotéku a teď čekalo přefixování nízkého úrovkovýho procenta na dnešní době docela vysoké. Třeba skočit ze 2 na 6-7 je docela hodně. Takže na to bych si taky dal pozor. Potom je pravda, že určitě, jak jim má ta banka, celkově no, kolik má uživatelů nebo klientů. V dnešní době Vemcesy jsou nějakým způsobem banky pojištěné do určité výše vkladů. Nějaký centrální fond pro všechny banky na světě, že i když ta vaša banka zkrachuje, tak do určité výše Vám vyplatí vaše úspory, které jste tam měli. Ale pokud samozřejmě já si tady předtím částku od cholere, samozřejmě, pokud má někdo hodně peněz, tak určitě by to třeba rozhoňovalo více bankářů, než věnnu službu. Určitě, nech se dít jen na jednu kartu, pokud mám teda nějaký větší kapital. Tak a teď mi ještě řekněte to, co se stane s těma penězma, když je donesuji do banky. Mám tam prostě svoje jméno, že tam mám svoje jméno a služí klíče, kde se mi všechny ty bankovky moje, které donesuji do toho bankomatu, že se mi tam máme naštosovaný? To je právě to, o čem mluvím. Že je důležitý vybrat si banku, který ty důvěřuješ. Protože ty vlastně jim ty peníze svěříš. Jim ty svoje peníze svěříš. A vlastně nějakým způsobem nakládaj. A v momentě, kdy ty třeba vlažíš do toho bankomatu, sice se ti připíší nějaký kredit. Ale to je v podstatě takový real-time prostě dluhopis, který ty si kdykoliv třeba můžeš vybrat. Ale může se samozřejmě stát. Právě jako se spare banky, že už jako potom už si je nemůžeš vybrat. Tak ona ta banka, když poslužuje ty úroky, ona musí mít nějaké, já nevím kolik je to přesně procent, musí mít jakoby na nějakých svých půjčtech. Ale to je fakt jako jenom pár procent, co oni jako potřebují jako nějakou záslevu, aby mohli půjčovat ty ovorovské peníze. A asi by bylo taky dobré říct, že dneska není tolik hotovosti, jako je v těch výkladámích peníze. Dneska to je, když říkáme celkový objev peněz, třeba ty české koruny, tak hotovosti existuje asi příliš tři až pět procent, něco takového. A těch peněz furt ubývá, protože víc a víc lidí právě používá ty elektronické peníze. Několikrát potom, když člověk brouzná internetem, tak jako úplně se děsím, kdy mně přijde nějaký špatný e-mail. Fakt jako dneska už je to čím dál víc sofistikovaný, tyhle podvody. A opravdu ani nechceš, prostě na něco klikneš a prostě... A je to v čudu, že jo? A teď co? Budeš doufat, že jseš pojištěnej, nebo že ta banka má pojištěnej ten účet a nějak se to spraví, ale stejně se člověk bojí nějaké spoluúčastí a takových věcí, protože... Jako to může být neskutečný. Neskutečný nějaký problém na kvěle. Myslíš, že musíš uhradit škodu vzniklou díky tvýmu účtu a nemáš ji z čeho hradit, protože právě ti vykradli účet. Pokud nemáš žádný aktivaní kde jinde. Já bych se ještě možná vrátil k tomu, proč teda ty peníze dneska nejsou kryté zlatém. Tak jak je možné, že jim mají tu hodnotu? Tak je to možné, že lidé v tomu pořád věří, proč to pořád používají, když to vlastně nemá žádnou věřnou hodnotu. To je jen papír, ne nějaké číslo. Proč? Proč tomu teda? Jakou to má hodnotu? Tam je určitě důležitým aspektem to, že lidé v tomu věří. Že mají důvěru v ten systém. Tam je důležité, že lidé ty peníze používají a věří v to. On i ten stát vlastně určuje, že v Česku budete používat české koruny. Všechna z českých korun. A právě proto, že to ty lidé používají, tak to má hodnotu. Ta hodnota těch peněz odvíjí od toho, jak ty lidé v tomu věří. Věřte si, jak jsme třeba říkali do Nato Zimbabwe nebo Argentínu, Ecuador, tak tam lidé v tomu nevěří. Věřte si, že třeba v té Argentíně tam je inflace v tisících procentech ročně, tak tam se uvažuje o tom, že ten stát se nějakým způsobem v doláři suje. Že se tam bude používat hlavně dolár. Určitě tak je to nejpoužívanější měna na světě, že? Přesně tak. A proto právě, říkám, to, že tomu ty lidé věří. Jak jsem třeba zmínil ten Bitcoin, tak mi hodně lidí říká, však Bitcoin to nemá žádnou hodnotu, to je nic, jako proč do toho spát prachy, když jim podložím peníze. Přesně tak. A já do toho ukládám si svoje peníze proto, že tomu věřím víc než k tomu dnešnímu aktuálnímu systému, že se tomu budem určitě věnovat tomu Bitcoinu někdy v nějakým dalším díle, ale takový dvě základní věci je to, že to je úplně decentralizovaný, nežíjí to žádná centrální vláda, žádná centrální autorita a je pouze pomezenej počet. Nikdy nebude těch Bitcoinů víc než 21 milionů. A to je zásadní rozdíl mezi těma dnešníma akupirat penězma, jak jsem říká, s tím Bitcoinem. A protože právě, jak bych se vrátil, protože to má tady ty vlastnosti, tak tomu furt věří, čím dělá tím víc lidí. A ta právě ta důvěra, tu vměnu, dělá hodnotu té různosti. Co jsme tím asi, třeba myšlejte nad tím, je trošku potřeba se s tomhle sdělat, protože ten aktuální systém úplně není funkční. Přesně tak, protože, jak jsme třeba říkali už minule, tak dřív nebo později ta říše nějakým způsobem prostě zanikla. Díky tady těm ekonomickým problémům. A tady ten systém, který aktuálně tak není důvodově udržitelný. Jasně. A vidíte, že noho těch systémů už prostě zničilo se ty vměny, dneska přestávají fungovat. A je potřeba nějakým způsobem najít nějakou alternativu. Třeba to podnikání, investování. Mít tu hodnotu svoji uloženou nikde jinde. Určitě. Ale vzdělávejte se, protože pokud chcete teda dosáhnout nějakého úspěchu nebo zkusit začít podnikat, tak bez znalostí základních nebo nějakých základních znalostí dnešního systému peněz a fungování peněz, tak bez toho určitě nepůjde. Přesně tak. Takže tak. Je to prostě rizikový. Věřte si, jak podnikání investování. Je tam hrozně moc rizik, nástrah. Je to složitý systém, ale i to tady budeme rozevírat a budeme se snažit, abyste vy to měli trošku přehladit. A společně se tou džunglí prodarem. Přesně tak. A pomůžeme vám, jak se z tohohle systému nějakým způsobem dostat z toho kresího závodu. Tak jo. Mějte se fajný. Budeme za posledek a čau.