Details
Nothing to say, yet
Details
Nothing to say, yet
Comment
Nothing to say, yet
The sermon is based on the story of Joseph in Egypt and the interpretation of Pharaoh's dreams. The dreams of the seven fat cows and seven skinny cows represent seven years of plenty followed by seven years of famine. Joseph advises Pharaoh to store food during the years of plenty to prepare for the years of famine. The sermon emphasizes the importance of being prepared for difficult times and relates it to the challenges and temptations in our lives. It also encourages reliance on God and the study of scripture for guidance and strength. Můžete zůstat sedět, když budeme číst písma svatého textu, který je základem dnešního kázání. Je to vlastně pokračování toho, co jsme teď přečetli z té 41. kapitoli knihy Genesis, tak jak to potom ještě pokračovalo dál. Když jsem Faránovi řekl, Bůh Faránovi ukázal, co učí ní, mínil jsem toto. Přichází sedm let veliké hojnosti v egipské zemi. Po ní však nastane sedm let hladu a všechna hojnost v egipské zemi bude zapomenuta. Hlad zemi úplně zničí. V zemi nebude po hojnosti ani potuchy pro hlad, který potom nastane. Neboť bude velmi krutý. Dvakrát byl jsem Faránovi opakován proto, že slovo od Boha je nezvratné a Bůh to brzy vykoná. Ač se tedy farál nyní poohlédne poskušeném a moudrém muži a dosadí ho za zprávce egipské země. Nechť farál ustanoví v zemi dohlížitele a po sedm let hojnosti nechť vybírá pětinu výnosu egipské země. Až po dobu příštích sedmi úrodních let schromažďují všechnu potravu a ve městech ať uskladňují pod faránovu moc obilí a hlídají je. Tato potrava zabezpečí zemi na sedm let hladu, která přijdou na egipskou zemi. A země nezajde hladem. Tolik tedy z písma svatého. Milí bratři, milé sestry, v dnešním kázání bude řeč o hladu. Téma pro kázání celkem neobvyklé, ale zkušenosti s ním jsou pro člověka odpradávna bohaté a také hluboce zničující. Každý z nás měl někdy hlad. Pocit hladu je trýznivý, kdežto pocit sytosti je příjemný, tedy pokud se nepřejíme. Já si třeba s sebou stále nosím kousek suchého chleba nebo rohlík, kdyby mě přepadl hlad. Možná to děláte také. Na světě jsou miliony lidí, kteří mají hlad stále. A nikdy ten hlad nemá konce. Nedostatek potravy vlivem vyprahlé neúrodné země, vlivem ničivých záplav a půdní eroze. Přírodní katastrofy s následkem vyhladovění obyvatelstva známe z televize, vidíme děti s vypouklými bříšky a smutným, bolavým pohledem, žebrající matky a odevzané otce v zoufalé beznaději. A předpovědi o neúrodě v době klimatické krize, kterou už nezažíváme, ty předpovědi jsou katastrofální. V Písmu svatém máme nepřeberné množství událostí, které mluví o hladu. O hladu čteme ve starém jinovém zákoně. Například otec Abraham kvůli hladu a neúrodě v zemi odešel do Egypta. Izraelci při putování pouští zažívají často hlad. Prorok Elíša svými činy pomáhal hladovějcím Samaří, a sám Ježíš sytil chlebem hladové zástupy. My se ale nesoustředíme na starozákonní příběh o Jozefovi a jeho zákraně Egypta před hladomorem. Události se udály okolo roku 1500 před naším letopočtem. Jozef, jedenáctý syn praotce Jákoba, měl složitou, nebezpečnou a trudnou cestu života. My ten jeho příběh budeme sledovat až v době otroctví v Egyptě, kde skončil díky svým žádlivým bratrům, které stále rozčiloval a výkladem svých snů o své nadřeznosti je zesměšňoval. Bratře se na něho domluvili, že se ho zbaví a zbavili se ho prodáním do otroctví do Egypta. Zrodného domova, zrodného kenánu, se ve svých sedmnácti letech ocitl v pohanském Egyptě sám. Mladý Jozef, člověk patřící hospodinu, se na tomto místě i přes všechnu nepřízeň rozhodl zůstat věrný hospodinu. Důležité a zároveň i v dané situaci nebezpečné rozhodnutí. Být věrný za každou cenu. První otrocké místo bylo u bohatého potifara, který si ho velmi oblíbil. Jozef byl chytrý, spolehlivý, poctivý a velmi snaživý. Tyto vlastnosti ho v jeho otrocké službě vynesly až na post vrchního dohlížitele nad ostatními otroky. Jozef však byl také pohledný a žádostivý muž. Když za ním začala dolézat potifarova žena, aby ho svedla, dostal se do velikánského maléru. V situaci, kdy ji odmítl, hystericky nálhala manželovi, že ji Jozef chtěl znásilnit. Samozřejmě, že potifar Jozefovi nevěřil, že to bylo právě naopak. A dal Jozefa uvěznit. Jozef pro svou poctivost a čestné jednání trpěl. Byl si ale jistý tím, že nesmí Boha zklamat, přestože z toho nemá žádné výhody, ba právě naopak. V egyptském faraonově vězení se brzy stal z Jozefa zase dohlížitel nad ostatními vězni. Zase byl díky svému chování a schopnostem povýšen nad ostatní spoluvězně. Mezi ostatními vězni byly i dva faraonovi přímí sloužící a byly tam proto, že se faraonovi nějakým způsobem zprotivili. Jeden byl královský číšník a druhý královský pekař. Nevíme, proč tam byli, snad pro nějaké nepoctivé chování. A tady přichází první možnost pro Jozefa osvětět v praxi boží dár, boží dár, který dostal z boží milosti. Vykládat pravdivě sny. U věznění číšník i pekař měli v jednu noc záhadné sny. Z děšení se ptali Jozefa, co ty sny znamenají. A Jozef z boží moci číšníkovi předpověděl z toho snu, že za tři dny bude propuštěn a opět se stane královským číšníkem. Pekařovi zas jeho sen Jozef vyložil tak, že za tři dny bude popraven. Toho prvního Jozef požádal, aby na něho u faraona nezapomněl. Sny se naplněly, ale na Jozefa číšník zapomněl. Škoda, ale ten čas pro Jozefa ještě nenastal. Boží vůla byla jiná. Věznění se protáhlo ještě o dva roky. A však oslobozený číšník si přece jenom vzpomněl. To boží ruka vytáhla Jozefa z vězení. Sám faraon měl jedné noci dva hruzostrašné sny a dostal z nich veliký strach. Vytušil, že znamenají nějakou pohromu, vzkázu, neštěstí a tak i hned dal zavolat věřtce, hvězdopravce, mudrce, aby mu ty sny vyložili. Ale všichni byli bezradní. Nemohli faraonovi podat uspokojivé vysvětlení. Faraonův zmatek rostl a celý palát zachvátil strach. Všeobecný rozdruh dohnal královského číšníka k rozpomenutí na Jozefa, že ten vězeň uměl vyložit pravdivě sny. Okamžitě dal informovat faraona o tom, jak schopného hebrejského mádemce Zajadce má ve vězení, že je to vykladač snů. Faral se dal zavolat Jozefa, bylo to sice pod jeho úroveň, ale už nebylo jiné řešení. Vyžádal si výklad svých snů. Jozef však oznámil panovníkovi, že ne on Jozef, ale Bůh, že mu jeho sny vyloží. Načeš faralon Jozefovi vypověděl, co se mu zdálo a my to čteme v genezis 41. kapitole 17. až 20. verž. Četli jsme to právě v tom druhém čtení. Byl to sen o tom, že stojí faral u nilu a z nilu vychází sedm krásných tučných krav a pasou se na říční trávě. A za niny vychází z nilu sedm šeredných vyhrtlých a ty vyhrtlé šeredné krávy sežraly prvních sedm krav tučných. Ačkoliv je požily, zůstaly nápadně šeredné jako předtím. Jozef vyslechl, co se farálovi zdálo a z boží moci ten jeho sen vyložil. Sedm pěkných a tučných krav to bude sedm úrodných let, které celý Egypt nyní zažije. A těch sedm ošklivých vyhrtlých hladových krav to bude dalších sedm let, které čekají na Egypt a budou to katastrofická léta neúrody a hladomoru. Tak tolik pro zapamatování nebo pro rozpomenutí se na tento příběh, který samozřejmě nebo věřím, že ho všichni znáte. Milí bratři, milé sestry, já jsem tady zpátky u hladu. Ráda bych se ale zamyslela nad těmi hnusnými, šerednými a hladovými kravami. Já když jsem byla malá a můj tatínek se svým věrným a obrazotvorným vyprávěním nám v nedělní škole přibližoval vzhled těch sedm krav. Hrozně jsem se jí bála a dokonce se mi o nich i zdálo. Byly to pro mě něco jako zlé čarodejnice. Dnes ale máme před očima ten jejich příšerný a smrtonostný hlad. Všechno se žerou. I ty nápadně krásné a točné výstavní krávy se žerou je, ale zůstanou nenažrané a chtějí víc a víc. K čemu dneska můžeme takové hladové, masožravé krávy připodobnit? Co dneska užírá a stravuje lidem? Stravuje nám všem pokoj, radost, pohodu, štěstí. Co dneska sežralo beze zbytku, po dlouhodobě osvěčené? To, co bylo krásné a plné. Schopné života. Co na nás vystupuje z tmavých pohanských vod, k čemu jsme nestačili utéct na bezpečnější území? A můžeme se ještě zachránit? Vždyť je svět plný hnusných hladových krav. A my už jsme částečně nahlodáni a někdy se jim i vyráváme hloupě na pospas. Tak jen na zamyšlenou. Co hladové krávy médijí? Plné přetvářky, lákavosti a loží? Nebo třeba hnusné krávy volnomyšlenkářství v různých směrech? Ve výchově, sexu, v honbě za adrenalinovým zážitkem? Nebo další hnusná kráva neposlušnosti a odporu vůči samému bohu? A co hladová kráva nepokojů, válek a ubližování? Kolik hnusných kráv se snaží zakousnout, ať už zvnějšku nebo zevnitř do nás samých? Dívejme se kolem sebe a budeme je v zápěti opravdu vidět všude. A jak utéct? Faral si našel řešení. Dal na Josefovu radu. Jak vyváznout z toho srabu, ve kterém se má Egypt nacházet za sedm let? Udělej si faráhne zásoby. Najdi někoho, kdo se ti postará o bezpečné uložení přebytků úrody, abys je mohl pro celý národ používat, až nastanou doby neúrody a hladu. A tím zachráníš svůj lid, faráhne, a pomůžeš i ostatním. Tak tedy dělat zásoby, když jsou špatné předpovědi pro budoucnost. Máme snad taky více šetřit peněz. Třeba šetřit na vytápění, když je ta energie tak drahá. Let zateplit, či nadělat si hodně dříví na zimu. A co třeba mít vyšší vzdělání. Vždyť lidem s titulem se let žije, mají lehčí život. Nebo nějak změnit ten svůj životní styl, abychom byli odolnější, nebo se častěji očkovat. Všechno to není špatné. Vždyť i písmo nabádá k hospodárnosti a opatrnosti, k moudrosti. My však musíme být ještě obezřetnější. Nevypočitatelné hladové krávy už jsou s námi v ringu. A boj bude zlý. Naše síla ale není z nás. Naše naděje je v Kristu. Naše zásoby jsou v písmu svatém. Kost má pramen v boží lásce, božím zaslíbení, že nikdy nebudeme na ten boj sami. Ještě je krátký čas na pilné studium. Na studium božího slova. Na modlitby. Na modlitby za odpuštění hříchů. Na skutky víry v síle Kristova Evangelia. S pomocí ducha svatého budeme odhodlaně a statečně překonávat záteřné překážky. A s myslí upřenou na zmrtvých stalého Krista můžeme zažívat pokoj i v dobách na nejvýš hladových a i tehdy smíme pobývat na nových a bezpečných pastvinách. Máme před sebou ještě mnoho práce, aby naše zásoby byly v budoucnu dostatečné a aby byly smrti odolné. K tomu nám dopomáhej Bůh. Ámen. Budeme zpívat další písení 281. Zpívající na písení 281. Zpívající na písení 281. Zpívající na písení 281. Zpívající na písení 281. Zpívající na písení 281. Zpívající na písení 281. Zpívající na písení 281. Zpívající na písení 281. Zpívající na písení 281. Zpívající na písení 281. Zpívající na písení 281. Zpívající na písení 281. Zpívající na písení 281. Zpívající na písení 281. Zpívající na písení 281. Zpívající na písení 281. Zpívající na písení 281. Zpívající na píseny 281. Zpívající na píseny 281. Zpívající na píseny 281. Zpívající na píseny 281. Zpívající na píseny 281. Zpívající na píseny 281. Zpívající na píseny 281. Zpívající na píseny 281. Zpívající na píseny 281. Zpívající na píseny 281. Zpívající na píseny 281. Zpívající na píseny 281. Zpívající na píseny 281. Zpívající na píseny 281. Zpívající na píseny 281. Zpívající na píseny 281.